(doplněno v úterý 7.5.)
Pořadatel měl pronajaté hezké a velké prostory na nádvoří plzeňského pivovaru. Ani na WC jsem nezaznamenal žádné fronty. Dobře fungovala i úschovna věcí a šatna. Občerstvení v cíli bylo dobré a bylo ho dost pro všechny! Dokonce fungovaly, dle mého názoru na takhle krátkých tratích zcela zbytečné, občerstvovací stanice.
Stánky partnerů akce trochu nešikovně oddělovala od diváků a závodníků cílová rovinka, takže si tam mnoho lidí cestu nenašlo.
Moderátor byl velmi kvalitní, vtipný, v běhu se ovšem orientoval jen částečně.
Registrace byla trochu zmatená, nicméně zdánlivě nekonečná fronta nebyla na vyzvednutí startovního čísla, ale na vyzvednutí trička! Ta bohužel došla. Osobně už dva dny čekám na reakci pořadatele na tuto skutečnost, neboť relativně vysoké startovné trochu ospravedlňovalo právě hezké funkční tričko zdarma. Komerční závod není vlastně nic jiného než spotřebitelských produkt. Kromě toho pořadatel předem znal počet přihlášených závodníků.
Kdo hledal, našel relativně krátké fronty na registraci k závodu samotnému.
Ve startovním balíčku bych rozhodně očekával pokyny k umístnění chipu. Běžec začátečník – těch bylo na startu řada – se s podobným prvkem setkal poprvé v životě. Ještě větším nedostatkem byla absence jakékoliv mapy trati! Kdo našel pořadatele, případně dobře informovaného běžce, doptal se na obojí. Nicméně většina běžců na 10 kilometrů přiběhla do cílového prostoru, aby pár metrů před očekávaným cílem zjistila, že je čeká ještě půl kilometrové kolo!
Ve startovním balíčku jednoznačně přebývala lahev s vodou. Vozit ze Slovenska do Plzně pitnou vodu je velmi neekologické! Pitný režim běžců by bylo možno uspokojit jiným řešením.
V Plzni se opravuje most. Celá Plzeň to ví, pořadatel na to zřejmě přišel těsně před startem závodu? Trať na 10km tedy byla výrazně kratší. Toto považuji za největší a zcela zásadní chybu pořadatelů. V zahraničí na podobných závodech bývají trati oficiálně přeměřeny. Všichni běžci, kteří si při tomto závodu chtěli vylepšit svůj osobní rekord na desítce, o tuto možnost přišli.
Trať samotná byla dobře značená, ale v městském běhu by spíše mělo být více okruhů na asfaltu než běh v bahně po malé pěšince. Je třeba ocenit zakrytí schodů můstkem. Za zvážení by stálo probíhat blíže centra města a celou akci spojit se slavnostmi osvobození. Vzhledem k provozu tramvají je to pravděpodobně nereálné.
Další spíše úsměvné problémy nastaly při vyhlašování tomboly. Někdo do ní vhodil jeden lístek, někdo oba dva (já) a jeden výherce dva a ještě měl v ruce třetí 
Přes veškeré nedostatky je skvělé, že někdo v Plzni takový závod pořádá. Nakonec se všichni hezky proběhli, počasí bylo výborné, atmosféra také.
Pořadatelé se zajisté poučí a příští rok bude vše ještě lepší!
Začátek ještě v Peru (3700 metrů nad mořem), v Limě (u moře) a v Madridu.
Poté týden pochodování ve španělských horách (asi 130km a pár tisíc metrů převýšení, vše s batohem 15kg), pár dní odpočinku a hurá do běhání v krásném jarním Česku. Většinou šlo o běhy volným tempem v délce 12 až 14 km. V posledním týdnu jsem zařadil i první dva pokusy o rychlejší trénink – kilometry a pětistovky. Byl to takový rozběhávací měsíc. Měl jsem problémy s pravým úponem achilovky. Pořídil jsem si nové boty Mizuno Wave Rider 15, které budu používat hlavně na rychlejší tréninky.
Celkem 5 dní pochod v horách, 8 dní volno, 17 dní trénink – 213 km
neděle 28.4. VOLNO (dle plánu)
pondělí 29.4. běhání po lese 65 minut, tempo asi 4:20 na km, tzn. 14.5km +
úterý 30.4.
Je čas vyzkoušet nový plzeňský atletický stadion. Trochu tam fouká, ale jinak je na pěkném místě a až ho dostaví, tak to skutečně bude stánek atletiky.
rozklus asi 3km, ABC (5x20m), 3x rovinky
8 x 500 m (1:30 P) na dráze, v botách
1:38, 1:36, 1:37, 1:35, 1:37, 1:34, 1:37, 1:32
liché proti větru, sudé po větru
pocity:
1. takhle rychle běhat není žádná legrace, šok z pomalého času
2. trošku jsem se rozběhal
3. proti větru to je fakt makačka, bolí mě břicho
4. křeče v břichu z používání svalů, které pár let odpočívaly, přemýšlím o ukončení tréninku
5. už to je trochu lepší
6. docela fajn, těch 500 metrů není zas tak dlouhých
7. raději se budu trochu šetřit na poslední
8. elegantní zrychlení ke konci a v pohodičce 1:32
výklus cca 4km
středa 1.5.
volný běh 67 minut, tempo asi 4:35, tzn. 14.5 km
čtvrtek 2.5. v plánu je VOLNO
Sobota 27.4.
Rozklus asi 6km-
rozcvičení
ABC (5 x 20m) snad poprvné po mnoha letech
rovinky jsem vynechal
5 x 1.040 km (převýšení 7 metrů, park), pauza jen 2 minuty
3:38, 3:36, 3:37, 3:31, 3:32
prům. 3:35, tzn. 3:26 na km
Výklus asi 5km- s puchýřem na patě.
Pro začátek celkem fajn, ne? Ani to moc nebolelo. Achilovka bolí jen před běháním, večer a hlavně ráno. Snad se s novými botami zlepší…
Když jsem běhal desítku za 33, tak myslím, že jsem kiláky na rovině běhal podle situace od 3:20 do 3:10. Nikdy v životě jsem na tréninku nezaběhnul kilák pod tři minuty. Volné běhy v terénu běhám mírně nad 4:30 na km (dříve 4:15-25).
V úterý ještě plánuju jeden rychlejší trénink, potom dva závody v sobotu v Plzni a o pět dní později v Dánsku. Takže v Plzni neočekávaně 5km, kde ale určitě nevyhraju, protože Tomáše Vebera nepředběhnu. Tak snad na desítce budou taky nějací dobří běžci, jinak by mi to bylo líto.
Pořád to vůbec nejde. Od výstupu do 6340 metrů nad mořem, jako kdyby se něco zlomilo a od té doby vůbec není síla…
Navíc mám velké problémy s achilovkou, které mě ale vlastně při běhání neomezují. Jen to ráno chvíli trvá, než se rozchodím. Konečně jsem si pořídil nové boty (Mizuno Wave Rider 15)
a vypadá, že to pomůže i na achilovku. Před třemi lety jsem měl model té samé řady.
Středa 24.4. – volný den – pochod asi 35km
Čtvrtek 25.4. – běh asi 51 minut, 11km
Pátek 26.4. – nedalo mi to a musel jsem zkusit, jak rychle vlastně běhám, když se trochu rozběhnu. Takže první polovina poměrně rovné trasy trošinku v terénu průměr asi 4:30 na km a druhá polovina jsem se docela hnal, ale nějak mi to nešlo z toho bídno tempo 4:00 na km (5,5km) tzn. 11 km, 47 minut. Nevím, v čem je chyba… Dýchám bez problémů, jen nohám se moc nechce, jsou takové slabé, unavené… Jsem zvědavý zda a kdy se to změní.
… v krásném jarním Česku. Bez hodinek, bez trasy, bez plánu a bez pořádných bot…
Zatím běhám v hodně oběhaných krosových botech New Balance – odhadem 3000km! To potvrzuje moji zkušenost, že pro ty, které mají v pořádku paty jsou relativně levné boty této značky nejlepším řešením a vydrží násobně déle než ostatní značky, se kterými mám zkušenosti.
Mě bohužel moc nevyhovují, nepomáhají bolavé achilovce. Odříznul jsem kus tvrdého materiálu na zadní části boty a hned je to lepší. Chystám se k nákupu lepších bot.
Pá 19. – Třemošná – Krkavec a zpět, 56 min., kopec, terén
So 20. – Bloudění v lese u Vejprnic a spěch domů 62 min, les
Ne 21. – les okolo Skvrňan a Bor, 51 min.
Po 22. – lesy okolo Třemošné 55 min., až večer, když už bylo líp po oslavě TITULU
Út 23. – podél Třemošenky, 50 minut, 11km
Tempo odhaduji na 4:30/km, ale nesleduji.
Od pátku už bych mohl začít trochu trénovat, obzvláště pokud budu mít nové boty. Je třeba dostat se trochu do formy. Tu bych možná otestoval při komerčním závodu v Plzni. Jsem opravdu hodně zvědavý, jak rychle jsem schopný zaběhnout desítku – může to být cokoliv od 35 do 38 minut.
Atletika | Honza Brotánek | 
May 5, 2013 10:48 | 
Comments (1) 
Subscribe