V horkém Cali běhání a jakýkoliv jiný pohyb než tanec asi moc není v kurzu. (Zato tancovat salsu zde umí naprosto fantasticky). Alespoň to tak vypadalo podle pohledů většiny lidí, které jsem cestou potkal. Údiv, povzbuzování, leknutí, zírání, … Vlastně v Česku to před patnácti lety zas o tolik jiné nebylo. A to jsem neběhal v elasťákách
Každopádně běh nebyl moc příjemný. Vedro a běh podél smradlavé rušné silnice. Navíc mě trochu zlobily nohy… A profil trati na úbočí odpovídal spíše běhu do vrchu. Každopádně jsem nějak přežil asi 41 minut, pozoroval třímilionovou metropoli při západu slunce a doběhnul až do hostelu.
O den později to bylo úplně jiné. Nadmořská výška se během přejezdu ve stylu “rallye” (ovšem bez bezpečnostních prvků) zvýšila o dalších 800 metrů na 1800 metrů nad mořem. V krásném Popayánu v neděli byl příjemný klid a mohl jsem běžet přímo v centru města! Opět jsem velmi překvapil místní obyvatele. Během jsem se opět odvážil i do míst, kde jinak není zcela bezpečno a vyběhnul na vysokou vyhlídku v okolí po prašné cestě uprostřed plantáží banánů. Potom jsem zvládnul ještě jednu vyhlídku, prohlédnul si nádherné Andy v okolí, proběhnul jsem znovu centrum. Další běh do vrchu, tentokrát moc příjemný.
Dále následovala turistika v okolí sopek, kterou jsem nemohl moc kombinovat s během, i když… Na horské chatě poblíž jedné sopky, v zóně zcela mimo turistické trasy bělochů, jsem se seznámil se 36ti letým běžcem! To byl skutečně šok – v Kolumbii moc lidí neběhá a už vůbec ne na venkově. S časem 15:10 na 5km získal kdysi bronz na kolumbijském mistrovství a procestoval díky sportu celou zemi i Ekvádor. Dříve prý každý týden dvakrát trénoval na dráze (škvára, 3100 mnm) a jednou týdně běhal k sopce (15km, do 4070 mnm a zpět!).
No a v pátek jsem konečně vyběhnul ze své dočasné kanceláře ve městě Pasto do And. Běžel jsem docela do kopce a pak pobíhal okolo stadionu, objevil souložící Kolumbijce (a to si tu furt všichni stěžujou na hroznou zimu), pak vběhnul omylem na nějak soukromé pozemky, odkud mě vyhnal hlídač se psem (naštěstí ne s pistolí). Vše hned pod krásnou sopkou a s úžasným výhledem. Celkem asi 10km za 50 minut, na dráze tempo 4:45 – ve výšce kolem 2750 metrů nad mořem.
V sobotu jsem zkusil alternativní trasu. Nějak špatně jsem se podíval do Google Maps a místo očekávané roviny to opět byl běh do kopce a z kopce, ještě ke všemu mezi smradlavými auty. Výhledy ale super. Ke konci už mi (po rovině) úplně došly síly – výška byla znát. Tempo 4:50 na km, změřeno. Převýšení asi 170 metrů.
So 27.7. – Cali, 1000 mnm, 41min, asi 8km KOPCE 170m, ale tipuju víc
Ne 28.7. – Popayan, 1800 mnm, 42min, asi 9km kopce 180m
Po 29.7. – pochod asi 4 hod 3000-4000m, tzn. volno
Út 30.7. – volno
St 31.7. – pochod asi 3 hod 3000-3800m, tzn. volno
Čt 1.8. – pochod asi 5 hod 3000-4000m, tzn. volno
Pá 2.8. – Pasto, 2700 mnm, 50min, asi 10km převýšení 100m?
St 3.8. – Pasto, 2700 mnm, 55min, 11.25 km převýšení 200m