I na cestách po turistických památkách a při “pracovním” zatížení 13-17 hodin denně se dá při silné vůli běhat a ještě přitom zvýšit počet červených krvinek a odbourávat stres.
Ne 15.9. – Lima, pobřeží 45 min (10?)
Po 16.9. – Paracas, pláž 45 min (10?)
Út 17.9. – Nazca (600m), v poledne po poušti korytem vyschlé řeky, hodně náročný terén 46min (9.5?)
St 18.9. – VOLNO
Čt 19.9. – 6 ráno – Arequipa(2400m) 45min / průměr asi 4:20+ (kolečko 4:52)
mezitím 1 den v kaňonu Colca 3500m, termální lázně
Pá 20.9. – večer – Arequipa (2400m) 44min / průměr asi 4:25+ (kolečko 5:01)
So 21.9. – 7 ráno – Arequipa (2400m) 50min / průměr asi 4:15
přejezd do Puno (3850m)
Ne 22.9. – Puno (3850m) volno
Po 23.9. – 6 ráno – Puno (3822m) – 40 min / průměr asi 4:30 na km – zase po čase běhání skoro ve 4000 metrech, ke konci mi trochu docházely síly, bylo to asi i kritickým nedostatkem spánku a nepřidala ani achilovka a nově i kyčel. Ach jo. Nicméně volně běžet v této výšce v tempu 4:30 na km, to jsem nemohl věřit svým hodinkám. Že by to bylo novou baterií? 
Út 24.9. – Amantaní (3900m) – VOLNO – neslyšel jsem budík, ale stejně bych asi nešel kvůli achilovce… Každopádně jsem v těchto dvou dnech naspal minimálně 16 hodin během jedné noci a dvou cest na lodi a hned je více sil
St 25.9. – Puno – VOLNO / zaspal jsem budíka v 5 hodin a to možná právě proto, že mě bolela kyčel…
Čt 26.9. – Cuzco (3400m-3600m) – bezva běh 51 min, 10km, 230 výškových metrů – běželo se výborně, navíc kvůli stávce absolutně žádná doprava, jen prázdné ulice
Pá 27.9. – Pisaq (2900m) – 46 min, zpátky v “nížinách”!
So 28.9. – VOLNO
Ne 29.9. – Machu Picchu (2000-2100m) – 50 min – tempo asi 4:30 – opět běh fantastickou krajinou. Ráno ještě rychlý výstup a sestup 400 výškových metrů
Po 30.9. – brzy ráno Cuzco (3400-3600m) – 52 min, 10km, 230 výškových metrů
Út 1.10. – volně džungle po stezkách – 34 min, možná 6.5 km
St 2.10. – džungle – 27min – pauza 12 min – 30min (10km???) – běhání v džungli je neuvěřitelné, všude mokro, ale cesty nebyly zaplavené, spadnul jsem jenom několikrát. Přeskakování stromů, neustále zatáčky, mostíky, kořeny, maximální soustředění před každým krokem, opice, ptáci, různá zvířata, hadi naštěstí ne. Na otočce pozorování největších sladkovodních nutrií na světě a zase zpátky. Celý od bahna, ale tentorkát nebylo naštěstí vedro. Paráda. Nezapomenutelný zážitek.
Čt 3.10. – džungle – 27 min – pauza 6 min – 27min
Pá 4.10. – půlnoční výklus Lima 32 min – 7km?
So 5.10. – VOLNO (nedostatek času…)
Ne 6.10. – VOLNO (cesta bus)
Po 7.10. – Baňos, Ekvádor (1800m) – 32min kopce – volně – po 35 hod v autobusech – 6.5km?
Út 8.10. – Baňos, Ekvádor (1800m) – 53 min kopce – vyběhat alkohol… – 11.5km?
St 9.10. – Otavalo, Ekvádor (2500m) – 47 min – dneska to bolelo: achilovka 
hezká trať, ale moc jsme si ji neužil. stav achilovky je nejhorší den po pauze, den po rychlém tréninku a jinak je to úplně náhodné a OTRAVNÉ! – 10.5km?
Čt 10.10. – Popayán, Kolumbie (1700m) – 48 min (11km) – pomalu po škvárové dráze a rovině (km po 4:30), poslední kilometr za 3:32 na zkoušku a také, proto, že jsem věděl, že v pátek nebudu běhat
Pá 11.10. – přelet do Evropy
So 12.10. – Frankfurt – Třemošná, ale vlakem
Jeden z největších závodů v ČR a pár mých komentářů k výsledkům:
– Téměř 3 minuty rozdíl mezi nejlepšími a nejlepšími Čechy… To je kolem 100 metrů na každém kilometru! To je skoro stejný rozdíl jako mezi mnou a úplně nejlepšími Čechy… Stovky Keňanů dokáží porazit nejlepší Evropany. Výkonostní vytrvalostní běh v Evropě v podstatě ztratil na významu – jsme v tomto ohledu země třetího světa a i ti nejlepší z nás jsou ze světového pohledu “hobíci”.
- Fantastický výkon české chodkyně Anežky Drahotové – je s největší pravděpodobností i nejlepší českou běžkyní na dlouhých tratích. Čas 33:59 je skutečně výjimečný a navíc Anežce je teprve 18 let!!!
Před závodem: http://www.sport.cz/ostatni/atletika/clanek/506299-neznicitelna-to-nejsem-ujistuje-drahotova-ale-dva-zavody-za-vikend-v-klidu-zvladne.html
– Velmi dobrý výkon slovenské běžkyně Katariny Berešové – 33:51!
– Sleduji neuvěřitelné tréninkové výkony Honzy Sokola a čekal jsem, že bude šlapat na paty nejlepším Čechům, nakonec doběhl s nejlepší Češkou… Několikrát jsem četl rozhovory s elitními běžci, kteří říkali, že na tréninku běhají úseky pomaleji než jejich mnohem pomalejší kolegové. Asi na takovém přístupu něco bude – člověk se nemůže každý týden (nebo dokonce několikrát každý týden) vydávat téměř na maximum?
– Petra Kamínková 34:51, Róbert Štefko 35:13, …
Út 3.9. – 12.5km – Máncora, běh po pláži rychlý, ale podle google maps tempo 4:30 – 56min – možná to bylo tím, že byl písek dost měkký?
St 4.9. – opět podobná vzdálenost, opět jsem se dost zadýchal, takže asi opravdu se po této pláži běhá ztěžka. 56min – 12+km?
Čt 5.9. – volně 46 min Lima, tempo cca 4:20 na km, velmi lehce cvičení, výklus 0.5km, předtím 19 hodin v autobuse, běželo se skvěle, zítra zkusím něco rychlejšího, když jsem pořád v nížinách.
Pá 6.9. – rozklus 14′ – ABC, 3xrovinky – 6 x 840m (2 min P) 2:50-48-49-47-47-44 – výklus 17′ (sum 12-) prům tempo 3:20/km(!) – konečně rychlost, byl jsem ale hodně unavený navíc limský vlhký těžký špinavý vzduch na břehu moře byl nepříjemný. Běžel jsem úseky volně a s tempem na točivém okruhu z písku jsem příjemně překvapený. Kéž bych byl překvapený i se zítřejším stavem achilovky – dnes totiž prakticky ok :-)…
So 7.9. – VOLNO – vše celkem ok, achilovka samozřejmě trochu bolela. Raději jsme si dal den volna.
Ne 8.9. – 58 min – tempo 4:15/km – 13+km – příjemný běh v poledne po pobřeží. V neděli poprvé v Limě trošku vysvitlo sluníčko a okolo surfaři, běžci, běžkyně, skateboardisti, paraglaiding(isti?) a poměrně málo aut. Tempo jsem změřil na konci – 4:10 /km – překvapila mě rychlost.
Po 9.9. – pozdní večerní výklus, velmi pomalu, tempo cca 4:35 – 51:30 – 11+km
Út 10.9. volno – bolest kyčle a taky pracovní únava
St 11.9. 38 min volně, asi 8km, achilovka… kyčel?, pracovní únava, …
Čt 12.9. volno – zranění, …
Pá 13.9. volno – zranění, apod. – kyčel, achilovka, … nechuť
So 14.9. volno – únava (dlouhá noc v Limě)
So 24.8. – bohužel volno, achilovka si ho vyžádala
Ne 25.8. – 1850m, volně v Baňos (tzn. kopce) – 48 min, 10km?
Po 26.8. – 1850m, Baňos, kopce – 49 min, 10.5km?
Út 27.8. – 2800m, Quito – 50 min – tempo 4:10/km (konečně jsem si někde mohl změřit jak rychle klusám a trochu jsem se divil – asi je to tím řidším vzduchem :-)) Ke konci mi ale trošinku docházely do kopečka síly – to asi určitě bylo tím řidším vzduchem. 12km
odp: pochod asi 15km – do kopce a z kopce
St 28.8. – pochod asi 15km v kopcích – ráno bolí achilovka….
Čt 29.8. – volno (achilovka, odpoledne by to asi i šlo, ale… je načase objednat se k doktorovi)
Pá 30.8. – Quito 2850m, 51min, 4:20-25/km – 12-km (super běhání v sedm ráno v parku, okolo spousta běžců, ale i hezkých drobných tmavých běžkyň z Quita a taky chodců – populární sport v Ekvádoru – výhledy na Cotopaxí a na konci čerstvý džus z pomerančů – vyloženě výklus kvůli strachu z achilovky, ale tempo super, noha celkem drží – cestou v trolejbusu pochopitelně velký kontrast, lidi, kteří v životě neuběhli víc než 10 metrů, oplácaní, jako většina lidí tady – jejich volba.)
So 31.8. – Riobamba, 2700m, 47 min – 10++km, celkem v terénu, i zde jsem objevil fajn místo na běhání, zcela mimo provoz aut a dokonce ani žádní lumpové ani psi mě nenapadli – jen ta achilovka. A pokud dobře v jednu ráno s klížícími se oči počítám, tak v srpnu to bylo 199.5km – takže to zaokrouhlím na 200 – letos zatím přes 1500
Ne 1.9. – rychlý VÝSTUP S BATOHEM / ale celý den jsem si to vyčítal – večer jsem usoudil, že achilovka je na tom zle, ráno vůbec nebolela, ale už jsem nestíhal. Každopádně večer s 20kg na zádech ostrý výstup naplno možná 800 výškových metrů, na konci jsem byl K.O.
Po 2.9. VOLNO – přejezd Santa Rosa – Cuenca – směr Peru
Při časově a na únavu mimořádně náročném (jinak naprosto skvělém) dvoutýdenním provádění po Ekvádoru jsem se snažil běhat co nejčastěji a většinou se podařilo. Občas jsem musel vstávat v půl šesté a vybíhal těsně po rozednění, ale odběhal jsem víceméně, co jsem chtěl a ještě vylezl se spolucestující na 8. nejvyšší horu Ekvádoru! To, co jsem neodběhal, bylo hlavně kvůli bolesti úponu achilovky. Teď by se hodilo trochu zrychlit a přeměnit sílu z kopců a vytrvalost z výšek a klusání do větší rychlosti.
Za tyto dva týdny a jeden den navíc celkem: 103km běh, jeden relativně jednoduchý výlez do 5126m, mnoho desítek km pochodování a asi 80km na kole a taky pár hodin spánku každý den… Takže celkem spokojenost
Pá 9.8. – Quito (2850m) – souv. 49 min. (odpoledne) – 10.5km?
So 10.8. – Quito (2850m) – souv. 47 min. (v šest ráno) – 10.3km (prům. 4:35 na km)
Ne VOLNO
Po 12.8. – Quilotoa (3900m) – pochod 20km plus později běh (klus) 33 min, kopce, průjem, únava, asi 6km, rychleji to tak vysoko nejde (mně…)
Út 13.8. – Quilotoa VOLNO (neúspěšný pokus běžet, nešlo to, nebyly síly…), volně pochod 3200m-4700m
St 14.8. – volno, volně výstup 5126m, ráno rozklus (4700m) asi 2x2min
Čt 15.8. – Baňos (1850m) – 46min, kopce 10km-
Pá 16.8. – Baňos (1850m) – 47min (brzy ráno), kopce 10km+, kolo volně asi 45km
So 17.8. – Amazonie prov. Pastanza (900m) brzy ráno 55min (12km?), kopce po cestě – později kolo volně asi 35km kopce
Ne 18.8. – přejezd bus 13 hod
Po 19.8. – Manglaralto (pláž) – 57min (13km?), zpátky po větru rychle
Út 20.8. – Puerto Lopez (pláž, ráno) – 37min (8km?) – bolest achilovky, zastavil jsem dřív
St 21.8. – VOLNO
Čt 22.8. – Guayaquil (0m) – 46min část hodně hustou a hodně chudou čtvrtí + 5x100m (mch) + 1km výklus sum asi 11.5km
Pá 23.8 – Guayaquil (0m) – 48min opět podél slumů, z toho 10 min rychle a posl. 3 min hodně rychle, výklus 1km sum asi 12+km?
Ne 4.8. – volno, sportovně výšlap asi 200 výškových metrů
Po 5.8. – Baňos (1850 mnm) – 47 min, tempo 4:35, převýšení cca 160m, 10.3km
Út 6.8. – cyklistika asi 60km, převýšení asi 900m up, 1800m down (nadm. výška 2900-1800mnm)
St 7.8. – Baňos – 47 min, tempo asi 4:30, občas svižně, převýšení odhad 100m, 10.5km
Čt 8.8. – VOLNO (práce…)
Běhání v Ekvádoru, Běhání v Peru, běžecký blog | Honza Brotánek | 
September 21, 2013 03:30 | 
Comments (0) 
Subscribe