Místo vyladění a závodění pata nezvládla jeden z rozhodujících předzávodních tréninků a místo závodění odpočinek a volno s bolavou patou. Když nebolela, běhal jsem, když jo, tak někdy taky, někdy ne… Celkem jsem naběhal 174km.
Nestabilní pata občas bolí, občas více, občas skoro vůbec – proto prakticky vše odběháno v tempu 4:10-4:30 na km (odhadem, neměřím) – na sněhu pomaleji, v kopcích také – 8 x volno, zbytek 23 dní s během – celkem překvapivých 258 km.
Letos jsem naběhal 2325km, o 115km méně než vloni, ale celkově to bylo asi kvalitnější.
V říjnu jsem byl konečně celkem ok a mohl trošku trénovat. Bohužel cesta do Barcelony a následné povinnosti v Dánsku mé běhání omezili… Tři dny ostrý trek s batohem v Pyrenejích, celkem 11 dní bez běhu(…) a pár kvalitních tréninků. Celkem v říjnu nejlepším odhadem 199km.
Úvod ještě 2x v Bogotě. Pak zpátky do Evropy – do Dánska – trochu problémy s patou, které postupně odeznívali a běhal jsem víc a víc v běžecké zemi, na písčitých cestách, na konci měsíce dokonce jeden trochu rychlejší trénink. Pata drží a to je to nejdůležitější.
18 x běh, 12 x volno vč. 1 x horské kolo – cca 204 km dle mých nejlepších odhadů
Z Jižní Ameriky jsem se vrátil se skvělým základem, spoustou červených krvinek, bohužel i se zlobivou achilovkou. Nakonec jsem přes veškerou snahu musel vzdát start na závodech a nakonec i trénink a běhání.
Celkem 157km
Achilovka zpočátku zcela znemožnila běhání (pochodování ano, i v horách, třeba na vrchol Iliniza 5123 m n.m.). Naštěstí moje trpělivost postupně přinesla ovoce a koncem měsíce během cesty po Kolumbii a Ekvádoru se zlepšila a občas jsem poklusával, občas i ve výškách, kde to ale většinou bylo utrpení.
Celkem jsem vyběhnul jen 10x a natočil cca 80km. Lepší než nic