Sníh… Mám z něj strach, protože právě na sněhu jsem si zničil ve Finsku achilovku.
Neděle – místo plánovaného nedělního volna pozdě večer běh podél letiště v Praze – právě začínala chumelenice. Důvod: sníh ve Skotsku a posunutý let.
Pondělí – volno a místo cesty do Skotska návrat do Plzně… V Edinburghu se nevypořádali s pár centimetry sněhu a zavřeli nejen letiště, ale prý např. i hrad(!). Nejezdily vlaky, mhd, zavíraly se školy, atd.
Úterý – běh noční Plzní na sněhu, místy i ledu a opravdu výjimečně i na asfaltu. Celkem 55 minut, tempo na sněhu se těžko odhaduje, ale 12km to asi nebylo. Tam, kde nebyla sůl, se běželo bezvadně, bylo asi 6 pod nulou a sníh byl příjemně měkký a neklouzal.
Ve čtvrtek volno a v pátek jen rozklus.
Dnes závod v Horažďovicích. Přes noc napadnul sníh a na místě nás čekala profesionálně připravená trať na širokých okruzích o délce cca 1500m, na kterých by se mohlo klidně běžet i ME v krosu!
Já jsem už ráno zjistil, že nemám v autě tretry a byl jsem z toho mrzutý. Nakonec mě ta chyba na 99 procent stála minimálně (asi i maximálně) 1.000 Kč za třetí místo.
Dnes totiž rozhodovalo obutí. Jen tak si dokážu vysvětlit, že ještě 500 metrů po startu přede mnou bylo mj.několik žen v tretrách, které jsem doběhnul až postupem času, když jim došly síly. Např. Lucii Sekanovou jsem nedoběhnul vůbec. V cíli svého závodu na 5km byla dříve než já na svém mezičase. Závod přilákal i sedmou půlkařku z halového MS 2010 Lenku Masnou (tu jsem předběhnul až po 1200m – půlku umí rychle :-)), Petru Havlovou a skvělou mladičkou Carmen Beshirovou, na kterou zbylo zřejmě až 4. místo.
V kategorii mužů byl hlavní hvězdou Jiří Homoláč, který bez problémů běžel (a podle očitých svědků navíc krásným stylem) sólo závod, kdy druhého Jana Pernicu porazil o tři minuty.
Já jsem se na sněhu snažil od prvních metrů a postupně se probojoval na 4. místo a od 3. do 7.km pronásledoval běžce přede mnou. Nakonec jsem ho doběhnul, ale on mě v kopci znovu utrhnul a i přes veškerou snahu jsem náskok již nestáhnul. Jelikož běžec na 3. místě běžel také bez treter (ale alespoň v krosových botech), tak si to třetí místo asi zasloužil více než já.
Já jsem každopádně měl běžet v tretrách. Dnes forma byla, síly taky, jen to moc klouzalo.
Hledám spoluběžce, kteří by chtěli jet v sobotu z Plzně na adventní běh do Freibergu (170km od Plzně).
Start v 17.00, startovné 10 Euro, délka trasy 10,4km nebo 2,6km lidový běh. Vhodné i pro hodně pomalé běžce. Ve městě bude určitě krásná předvánoční atmosféra. Napište kdyžtak mail brota zavináč yahoo tečka com, ozvu se.
V neděli volno – zasloužené.
V pondělí 10,5 km volněji, rozklus. Snad poprvé za celou dobu, co běhám v Plzni jsem cestou potkal mladou hezkou a dokonce usměvavou běžkyni! Asi na tuto trasu musím mířit častěji.
V úterý (dnes) moc pěkný trénink:
5 x okruh Borský park (cca 1700m) 2:30 pauza – stupňované: pomalejší začátek (první 2 minuty), rychlejší konec
6:04, 6:01, 6:02, 5:59, 5:58
Na blátě to kolo od kola (s ubývajícími silami) více klouzalo.
Zítra poslední trénink na blátě. Pak asi bude sníh, na kterém jsem si ve Finsku celkem zničil achilovku, takže těžko říct zda a kolik na něm budu běhat.
/omylem publikováno až 28.11./
Několikrát jsem se v lese kolem Radyně (až těsně před vrcholem) ztratil, jinak jsem si celkem dobře pamatoval to, co jsem načetl na satelitním snímku. Nakonec z toho byl běh, který trval 1:43 hod a prvních 5km po rovině jsem běžel v tempu 4:35/km. Celkem tedy přibližně 22km po této krásné trase. Přálo i počasí a občasné přeběhy blátem byly zpestřením.
Tento týden od pondělí 70km + fotbálek, který vydal za jednu hodně kvalitní tréninkovou jednotku a squash. Takže po půlroce zase něco, co připomíná běžecký TRÉNINK! A bonus: víkend bez hospod, klubů, koncertů a diskoték.
Zítra povinné volno (ačkoliv nohy byly dnes úplně ok).
- úterý výklus 10km průměr asi 4:30
– středa opravdu volně 8km (ale průměr 4:35) a potom 1:20 hod fotbálek, kde jsem běhal jako čertík skoro celou dobu
– čtvrtek docela bolavé celé tělo od fotbálku, takže jen volně asi 6km a hodina squash
– pátek fartlek 12-13km, s množstvím poměrně intenzivních zrychlení na 1-3 min i do kopce
Po dlouhé době zase týden, který se dá nazývat tréninkovým. Při tom všem jsou nohy fajn a úpon achilovky bolí pořád stejně jako v posledních týdnech.
Zítra plánuju konečně doběhnout z bytu na Radyni a zpět, mělo by to být kolem dvaceti kilometrů plus nějaké bloudění.
Příští víkend bych rád závodil a pokud by někdo jel se mnou, tak i v Německu (Freiberg)