Dvakrát jsem byl běhat u vesničky Yanque v nádherném údolí Colca.
Nadmořská výška: 3400 metrů. Běžel jsem pomalinku a opatrně. Po rovině to celkem šlo, kopce daly zabrat. Závěrečné schody před vesničkou a převýšení možná 50 metrů jsem vyběhnul s vypětím všech sil a dlouho jsem se pak nemohl nadechnout. K mé veliké radosti se ale i v takové výšce dá jakž takž klusat (tempo asi 5:20 na kilometr). Druhý den to dokonce bylo mírně lepší. V každém případě veliký zážitek v nádherné přírodě a mezi hrozně příjemnými lidmi.
Teď už se těším na běh v nížinách (2400 metrů nad mořem).
8.2. – 40 minut klus, nadm. výška 3400 metrů, asi 7.5km
9.2. – 41 minut klus, nadm. výška 3400 metrů, asi 7.7km
10.2. – 2400 metrů nad mořem
střídavý běh – kolečka 1120 metrů
5:05 – 4:30 – 5:03 – 4:41 – 5:05 – 4:31 – 5:08 – 4:30
(tzn. tempo 4:30 / 4:00 na km)
výklus 12 minut
Tempo rychlejších koleček = skoro nadoraz, těžko jsem popadal dech ve vysoké nadmořské výšce…
Přejezd do 3900 metrů nad mořem a zítra asi tedy volno!
Arequipa
Zde jsem měl ohledně možnosti běhání několik obav. Za prvé jsem nevěděl kde běhat. Naštěstí jsem blízko centra našel park, okolo kterého se dalo běžet kolečko dlouhé více než kilometr. Mapa zde.
Druhou obavou byla samozřejmě nadmořská výška – 2380 metrů nad mořem. Měl jsem trochu problémy, nemohl jsem zrychlit a do kopce jsem se hodně zadýchával.
V okolí byla klidná, bohatá čtvrť, prakticky bez dopravy. Pokoušel jsem se běžet i za město, ale po kilometru jsem to vzdal. Neskutečný smrad projíždějících aut a hustá doprava mě odradila.
Nakroužil jsem tedy asi devět kilometrů v hodně solidním tempu pod 4:30 na kilometr.
V půl osmé už začal být problém smog z projíždějících aut.
Další den jsem si tedy přivstal a vyběhnul už v 6:30. Objevil jsem sportovní komplex, kde na tartanové dráze běhala spousta místních. Bohužel jsem jakožto nečlen nebyl vpuštěn dovnitř. Kdybych měl v kapse 2 soly, určitě bych se se strážcem domluvil. Vydal jsem se tedy trochu z centra, objevil další dráhu, tentokrát trochu terénní rozjezděná od aut, mírně rozkopaná, dlouhá asi 300 metrů, ale lepší než asfalt. Nejdříve jsem musel odehnat plno psů, kteří se po mně vrhnuli (na to stačí předstírat, že po nich házíte kámen), další kolečka už vrčeli méně a méně, až mě začali ignorovat. Nakroužil jsem tu asi tři kilometry.
Pak jsem ještě odběhnul tam, co včera, abych zkontroloval tempo (4:20 na km) a dal si poslední rychlé kolečko (pod 4:00 na km). Vydal se za mnou nějaký peruánský běžec, držel se mě, tak jsem chtěl dát ještě jedno kolečko, ale on už to zabalil, tak já taky. Ve 2400 metrech nad mořem to nechci zatím přehánět.
V Arequipě jsem tedy také nebyl jediným běžcem, což mě příjemně překvapilo!
Nad Arequipou se tyčí nádherné zasněžené sopky. Na jednu z nich se prý každý rok běhá závod. Možná je to nejextrémnější běh na světě: 17 km – start ve 2350 metrech nad mořem, cíl v 5822m!!! Rekord trati je mírně nad čtyři hodiny. Vítěz získá prémii v přepočtu 25.000 Kč.
nadmořská výška 2400 metrů nad mořem
5.2. – volno, přejezd, aklimatizace
6.2. – 40 minut – tempo asi 4:30
7.2. – 54 minut, tempo asi 4:20 a poslední km pod 4:00
Lima
Hotýlek, ve kterém jsme byli ubytovaní, byl blízko pobřeží. Tam právě stavějí ohromnou zelenou promenádu. Běhal jsem tedy spíše po staveništi než v parku. Výhodou byla nepřítomnost dopravy. V Limě žije řada bohatých západním stylem, takže jsem nebyl jediným běžcem.
I ráno v sedm hodin bylo celkem vedro, obzvláště po příjezdu ze zimní Evropy. Většinu jsem odběhal po asfaltu, párkrát jsem se zatoulal na prašné cesty blíže k moři, ale ne na moc dlouho. Neměl jseam zájem o setkání s násilníky. Lima je jedním z nejnebezpečnějších měst v Jižní Americe.
1.2. – 35 minut volně, výběhy schodů 2x
2.2. – 45 minut volně, výběh schodů
Paracas
Turistické letovisko pro ty nejbohatší Peruánce a pro všechny cizince – asi 300 km na jih od Limy.
Běhání podél pláže, ve vesnici po asfaltu, za vesnicí po pláži a poušti. Opět i ráno v šest hodin bylo nepříjemné vedro.
3.2. – 50 minut
4.2. – 35 minut
Běhám v tempu odhadem 4:30 / km.
Celkem tedy asi 36km.