Závod v Dánsku – 10km – 34:50
V úterý příliš mnoho starostí a trochu neplánované volno.
Ve středu celodenní přejezd do Dánska (spánek) s bolavou achilovkou. Večer běh po golfovém hřišti asi 11km v nových botách Mizuno Ascend (cena 1240 Kč!).
Ve čtvrtek volný běh 25 minut + zrychlení 3 minuty hodně rychle. Výklus asi 1,5km. Tzn. osvědčená příprava na závod.
V pátek závod. Do posední chvíle jsem nevěděl, zda poběžím v nedalekém Galten nebo ve sto kilometrů vzdáleném Herning. Rozhodly možnosti levné dopravy. V noci jsem v dánštině objevil na internetu nabídkuk na celodenní jízdenku na vlak za 95 DKK (330 Kč, obvykle cena za 70km jedním směrem) a jelo se do Herningu. Zde byly opravdu štědré ceny, na které jsem si, přiznávám, dělal zálusk.
Závod probíhal na oficiálně přeměřené trati na 10km. Bylo asi 15 stupňů a vichr…
Vyběhnul jsem hned za dvojicí rychlých běžců. Myslel jsem, že přepálili tempo. Možná jsem měl na startu více přemýšlet – jeden z nich měl na ramenu vytetované heslo: “LONDON 2012″. Po kilometru a čtvrt jsem usoudil, že vydržet s nimi ještě necelý kilometr až na otočku (abych se za nimi skryl v protivětru) by sice možná znamenalo osobák na 3000 metrů, ale konec sil. Zpomalil jsem a za chvíli mě předběhnul další běžec. Ani toho jsem se neudržel do otáčky, což byla velká taktická chyba. Ten na čtvrtém kilometru musel zřejmě vzdát kvůli zranění. Mezitím nás ovšem bez problémů předběhnul další atlet. Zbytek závodu jsem tak běžel sám. Na hodinky momentálně šetřím (100 Kč bude stačit, ale místo práce jezdím na závody), tak se starám pouze o své pocity při běhu.
Na sedmém kilometru začal až do cíle další úsek s opravdovým protivětrem. Zde mě předběhnul další závodník, kterého jsem udržel proti větru asi jen pět set metrů – byl opravdu dobrý. Konec už byl utrápený. Vichr a únava…
V cíli jsem zjistil čas – 34:50! Za daných podmínek velmi slušné. Ačkoliv trať byla úplně po rovině a téměř celá po asfaltu, velmi silný vítr sebral půl minutu, možná i více.
Také jsem se dozvěděl jméno vítěze: Jesper Faurschou byl vloni na olympiádě 41. nejlepším maratoncem (Jan Kresinger 65.). Právě v cíli, kde jsem se s ním bavil mi našeho vytrvalce zmiňoval. Druhý v cíli už letos zvládnul 15km za 48:33 (zde 32:30). Běžec, který mě v závěru předběhnul loni zvládnul půlmaraton za 1:10:30 a desítku za 32 – prý je ale po zranění. Na pódium jsem tedy bohužel neměl, ceny zůstali v Dánsku. Nicméně jsem vyzkoušel, jak na tom jsem, ač ne za zcela ideálních podmínek.
Běh kvalitně uspořádaný, při přebězích silnice zastavená doprava. Organizátoří a všichni okolo, jak je v Dánsku zvykem, extrémně příjemní, nápomocní a hovoří vynikající angličtinou.
Na začátek sezóny (zatím jen dva rychlejší tréninky a jeden závod 5km) jsem osobně velmi spokojen s časem. Konečně už zase běhám na relativně slušné úrovni.