Mílařem po třicítce

Ve čtvrtek se mi příjemně běželo 10km v Plzni, v pátek jsem nesportoval aktivně. Jenomže po basketbalu a fotbalu jsme ještě prolezli plno plzeňských barů a domů jsem se dostal až ve 4, spát jsem šel v pět a v 8.30 jsem už odvážně vstával na odvážný dvojstart v plzeňském kardioběhu.
Lehké rozcvičení, rozklusání (nebylo mi úplně nejlépe) a pak už start běhu na 1,6km.
Asi po sto metrech jsem zjistil, že to bude hodně velká dřina a že jsem se asi přecenil. Navíc v tempu pod 4:00 na km jsem neběžel už hrozně dlouho, natož pak v tempu kolem 3:00/km. Motal jsem se na 3. až 5. místě, v závěru se zmáčknul a dostal se na 3.místo – super! Navíc v kategorii muži-příchozí jsem vyhrál!!! Pálil mě krk, bolela stehna. Po mnoho letech (snad desíti?) jsem se vydal zase na takovou krátkou trať.
O 25 minut později start 5km. Tam jsem se první půlku držel na dosah 4. místa (první Veber, Razým a asi i Minařík by byli stejně nad moje síly). Cca po 3 km mi ztuhly nohy a bylo to čím dál horší. Zvolnění nepomáhalo, a tak jsem se doplazil do cíle na 8. místě.
Dobrý trénink a pěkná atmosféra, raut, koncert, diplom a malá cena.
Od té doby, co jsem cca v květnu přestal běhat jsem ještě v žádném závodu nechyběl na stupních vítězů!

| | | | | |