Komentář k závodu: Lobezský botokros 2013

Můj první závod po půl roce. Kromě prosince jsem jenom volně běhal (ale docela dost, kolem 200km měsíčně), teď pár rychlejších tréninků a hurá na závod!

Padnul neuvěřitelný účastnický rekord – kupodivu organizátoři vše zvládali skvěle, s úsměvem a dokonce měli dost startovních čísel (i cen). Klobouk dolů!
Počasí bylo krásné, ale nestihlo naštěstí rozmrazit tratě, takže podmínky téměř dokonalé i pro mě, neorienťáka.
Start hektický, tentokrát jsem se cpal dopředu a ve zúžení jsem se dostal tak na desáté místo. Několik jedinců – z nichž jsem některé identifikoval – nemá smysl pro čestnost a cpe se prostě dopředu za každou cenu, ačkoliv ve výsledcích končí hodně vzadu. Kupodivu se toto týká i zkušených borců…
První okruh mi dal dost zabrat technicky – v jedné z prvníc zatáčkek jsem vylétnul úplně mimo trať. Kopečky byly na mě hodně náročné, ale rozhodně jsem v nich neztrácel. Výběh schodů pěkná dřina, seběh “o hubu”. Další schody nahoru a to byla teprve 4. minuta závodu a já jsem toho měl dost, přemýšlel jsem, zda vůbec závod dokončím – “přeci dneska poprvé v životě nevzdám…”. Zmírnil jsem tempo (stejně jako všichni). Mezičas 6:00. Druhé kolo bylo už volnější a držel jsem se někde kolem 6. místa. Čas 6:22 První čtyři byli daleko vepředu, ale ne tak daleko, jak bych se obával.
Hlídal jsem si svůj výkon více než soupeře. Jen jsem neustále blízko za sebou slyšel povzbuzování Ondry Vodrážky, takže jsem se snažil, aby mě nedoběhnul. V polovině třetího kola jsem zase trochu zabral a tím už definitivně utekl dalším soupěřům. Ti se nevzdávali, takže jsem se až do poslední chvíle musel snažit a do cíle jsem doběhnul v čase 18:27 (poslední kolo tedy 6:05, ale je o 5 sekund kratší).
Musel jsem si na chvíli lehnout a vydýchat. Pak jsem se od známých dozvěděl, že jsem docela dobrý a předběhl jsem třeba i Tomáše Bystřického. Zlepšení oproti loňsku (to jsem měl za sebou tak 100 naběhaných kilometrů) více než minuta.
Takže paráda!
Výsledky