Krize II. – všechno možné

Záda lepší, ale nastaly další problémy, které jsem už spíše přecházel s pousmáním a trpělivostí: znovu se vrátivší bolest paty, velká únava a poté při sbíhání svahu v Krkonoších kuriózní bolístka v patě, která po probuzení způsobila, že jsem na nohu vůbec nemohl došlápnout a ještě pár dní kulhal.
Ale všechno “zlé” je k něčemu dobré, a tak jsem ve středu 17.7. zase s radostí vyběhnul a užíval si krásného pohybu.

St 17.7. – 32 min volně
Čt 18.7. – 49:30 volně / 11.2km (!)
Pá 19.7. – horské kolo asi 60km
So 20.7. – horské kolo asi 60km
Ne 21.7. – x
Po 22.7. – běh 10.5km+ / 47min
Út 23.7. – běh 31 min, pochod 25km
St 24.7. – x
Čt 25.7. – x odjezd a na letiště odlet
Pá 26.7. – x let Fra – Sto. Domingo – Panama – Cali

28.6. – 10.7. krize středního věku: záda

V pátek volno.
V sobotu jsem se probudil s bolestí páteře a nemohl se ohnout, běhání jsem vynechal.
Další dny se uskřípnutý nerv příliš nelepšil, bolela mě záda a jen jsem každý den doufal, abych se vůbec ráno mohl postavit.
Velmi mírné zlepšení nastalo v polovině týdne, kdy jsem odběhal akční tréninky, kterými jsem postupně rozhýbal záda:
Středa – 4km volně / zablokovaná záda pravá strana, kyčel
Čtvtek – volno
Pátek – 7.5 km hodně volně
Sobota – 36 min volně (7.5km?)
Neděle – volno
Pondělí a úterý – turistika asi 25 + 15km
Středa – 44 minut volně (9+km?)
tedy celkem asi 28km

Za sedm let už budu veterán :-)

WordPress Themes