Běhání v Dánsku: ADRENALIN

(Doplněno 28.1.)
Po dvaceti minutách běhu jsem se přestal orientovat… Žádná z cyklostezek ani cest, po kterých jsem přiběhnul, nebyla značena. Snažil jsem se najít cestu zpět, ale popravdě jsem brzy vůbec netušil jakým směrem běžím a úplně se mi popletly světové strany…
Okrajové čtvrti Aarhus tvoří spousta domečků, políčka, parky, lesy – vše si je navzájem velmi podobné. Jen velmi mírně zvlněná krajina neusnadňuje orientaci.
Začalo se stmívat a já jsem doufal, že se objevím na nějakém mně již známém bodě. Poučka o tom, že člověk bloudí dokola se skutečně časem potvrdila a po dvaceti minutách zcela zmateného běhu v nejrůznějších směrech, kdy jsem jen doufal, že se nevzdaluji od města, jsem se k mé obrovské radosti objevil skoro u startu! Dokázal jsem se vrátit do čtvrti, odkud jsem vybíhal.
Nebylo vyhráno. Neznal jsem adresu. Domeček jako domeček. Alespoň třicet minut jsem běhal pořád dokola a začínal být zoufalý. Byla veliká zima. Z plánovaného desetikilometrového výklusu byl o hodně delší svižný běh, naštěstí s dobrým koncem v teplém pokojíčku!

O den později jsem si již dával větší pozor.
Běh v zasněženém Dánsku, zcela mimo dopravní ruch, si absolutně užívám a s radostí kolemjdoucím opětuji úsměvy.
V dalších dnech mám v plánu “objevit” při delších běžeckých výletech jezero i pobřeží.

22.11. VOLNO (cesta Plzeň – Aarhus)
23.11. 73 minut – cca 15km
24.11. 55 minut – cca 12km

25.11. 52 minut – 10.6 km po Aarhus a pobřeží
26.11. volno, únava a dlouhá procházka
27.11. asi 8km hodně volně, o hodinu později 13km rychleji
28.11. ODLET MADRID

celkem v Dánsku asi 58km
V lednu zatím asi 210km.
Za dva měsíce v Evropě 410km.
Za poslední dva roky asi tak 550km.