Bezva týden (zatím…)

- úterý výklus 10km průměr asi 4:30
– středa opravdu volně 8km (ale průměr 4:35) a potom 1:20 hod fotbálek, kde jsem běhal jako čertík skoro celou dobu
– čtvrtek docela bolavé celé tělo od fotbálku, takže jen volně asi 6km a hodina squash
– pátek fartlek 12-13km, s množstvím poměrně intenzivních zrychlení na 1-3 min i do kopce
Po dlouhé době zase týden, který se dá nazývat tréninkovým. Při tom všem jsou nohy fajn a úpon achilovky bolí pořád stejně jako v posledních týdnech.
Zítra plánuju konečně doběhnout z bytu na Radyni a zpět, mělo by to být kolem dvaceti kilometrů plus nějaké bloudění.
Příští víkend bych rád závodil a pokud by někdo jel se mnou, tak i v Německu (Freiberg)

Kvalitní trénink – Borský park

Nohy byly dnes čerstvé po týdenním odpočinku. Na řadě byl intervalový trénink na trase Silvestrovského běhu v Plzni.
4 x okruh cca 1,7km s přestávkou 3 minuty – tempo jednotlivých okruhů 6:12, 6:02, 5:55, 5:47. Závěr posledního kola už byl téměř nadoraz, jinak se běhalo docela v pohodě.
V roce, kdy jsem závod vyhrál (2007), jsem běžel celý závod v čase 22:42 (průměrné kolo 5:40). V jiných letech kolem 23 minut (5:45).

Breaking the habits!

Tento týden byl v důsledku “dovolené” spíše odpočinkový.
V pondělí jsem si ale dal cca 12km v Třemošné. Nic nebolelo, ale nohy byly po dvou víkendových krosech hodně znavené.
Ve středu “příprava” v Praze v Oboře Hvězda na Běh 17.listopadu (propozice v PDF), který ale – jak jsem dnes zjistil – nebude 17.11., takže ho asi nepoběžím.
Dnes krátce před půlnocí ve stavu značné ospalosti, kterou jsem během rozehnal, výklus noční Plzní.
Jinak tento týden ani žádné jiné sportovní aktivity, které by stály za zmínku, jen nenáročná turistika…
Tento týden se po dlouhé době chystám na intervalový trénink – pravděpodobně v Borském parku na trase Silvestrovského běhu.
Z ostatních věcí stojí za zmínku obhajoba vítězství (ex)dobřanského Dana Fekla ve Velké Kunratické. Dan běžel v dresu budějovického fitcentra bývalého hokejisty Roba, kde dělá šéftrenéra. Běžeckou přípravu dle svých slov letos začal až v září. V ženách zvítězila letošní hvězda mezi českými běžkyněmi Ivana Sekyrová.

3x Hradišťskou strání

Včerejšek a dnešek – nebe a dudy. Dnes jsem byl plný energie, cítil jsem se fajn a do závodu v hodně náročném terénu nastoupil odvážně. Na začátku jsem běžel hodně rychle, abych na úzké pěšince měl dobrou pozici. To se podařilo a běžel jsem v pohodě za Štěpánem Kodedou na třetím místě v šestičlenném vláčku. Asi po kilometru v prvním kopci mě předběhli všichni tři závodníci za mnou. Vždy jsem v kopcích všechny předbíhal, letos je to naopak. Zřejmě hlavní následek absence intervalových tréninků (nebo vysokohorských túr???).
V kopcích a náročném terénu jsem jenom mohl obdivovat trasu, kterou volí orientační běžci a jejich techniku běhu na úzkých pěšinkách…. To až do doby než mi utekli. Pak jsem z prozaického důvodu (neznalost trasy) běžel co to šlo, abych alespoň zahlédnul závodníka přede mnou. Poslední kilometr jsem už znal. Začínal stoupáním po čtyřech a ještě s obtížemi a blátě, které jsem ještě pár set metrů vydýchával. Marcel Beran za mnou evidentě v tomto stoupání nic nestáhnul, běžci přede mnou už také byli moc daleko, tak jsem v pohodě doběhl do cíle na 6. místě, druhý v kategorii 30-39.
Zítra snad zbyde čas na výklus.

Běh Českým údolím – výmluvy

(doplněno 7.11.)
Dnes jsem se zúčastnil závodu Běh Českým údolím v Plzni.
Včera jsem rozklusal a rozhýbal od práce unavené tělo. V noci jsem se (už potřetí za sebou) vzbudil kvůli bolesti rukou(!) ze štukování. Tentokrát mi navíc bylo špatně od žaludku…
Ráno mi bylo o něco lépe.
Při rozcvičení jsem docela špatně došlápnul, zabolel kotník, udělalo se mi špatně a myslel jsem, že je po závodu a nejen po dnešním. Nakonec jsem to rozběhal a kotník momentálně relativně ok.
Začátek závodu vede z kopce a tempo prvních třiceti závodníků bylo hodně ostré… Tak ostré, že jsem se vůbec nechytal. Pak běh po pěšince v těžkém terénu, prudký výběh v polomu a odpočinek na normálních cestách, kde jsem se dostal trochu dopředu. Poté podél řeky zase v terénu, kde jsme seběhli asi 4 závodníky, z nich jsem jich v další technické pasáži několik předběhnul. V cílovém kopci už jsem neměl moc sil, ale ještě jsem doběhnul jednoho běžce a v posledních metrech jsem ho o pár centimetrů předběhnul – opravdu z posledních sil.
Suveréním vítězem byl atlet Jíří Voják, skvěle běžel i orientační běžec Štěpán Kodeda, dále byli v pořadí lyžařský orientační běžec Ondra Vodrážka, lyžař Vladislav Razým, triatlonista Matěj Picka, atd.
Celkově nic moc, ale bezva pocit z běžeckého souboje v hodně náročném terénu. Nohy bolí, záda bolí, kyčle, … Skloubit roli stavebního dělníka amatérského běžce je pro mě hodně náročné…
Zítra snad další závod – Třikrát hradišťskou strání. Sotva si teď dokážu představit, jak vybíhám kopec, byť jednou… Výsledky zde PDF.

Propozice:
Třikrát hradišťskou strání

pořádaného jako 11. ročník memoriálu Jana Wavoka Vodrážky

Datum: neděle 7. listopadu 2010

Místo: Plzeň – Hradiště, Hostinec „U Horbenů“ u řeky Úhlavy

Pořadatel: KOS Slavie Plzeň

Přihlášky: 9,00 do 10,00 na místě

Kategorie, délky tratí a předpokládaný čas startu:

HOLKY, KLUCI 4 – 6 let 400m 10.30
HOLKY, KLUCI 7 – 10 let 600m 10.35
ŽENY 11 – 14,15 – 18,19 – 29,30 – 39,40 – 49,50 – 2500m 10.45
MUŽI 11 – 14 let 2500m 10.45
MUŽI 15 – 18,19 – 29,30 – 39,40 – 49,50 – 59, 60 – 3900m 11.00
DĚTI do 3 let 100m 11.30

Vítězové roku 2009: Ivana Sekyrová (AK Sokolov)
Jakub Kořán (Tatran Ž. Ruda)

Startovné: 40 Kč pro dospělé, žactvo, dorost 20 kč, do 10 let zdarma

Šatny: přírodní, ve foayer hostince U Horbenů

Vyhlášení výsledků: v 11,30 před hospodou

Na hojnou účast se těší orienťáci z KOS Plzeň a WAVOK

Ondra Wavok Vodrážka
pověřený ředitel

Odpočinek

V pondělí volno. V úterý jsem běžel asi 11,5km a každý kopec byl nárorný a ani z kopce to nebylo ono. Ve středu tedy jen volně 7km, čtvrtek volno (pokud tedy nepočítám hodiny natahování a filcování omítky na stropě a hodiny strávené pohybem na koncertu Sto Zvířat), dnes jen rozklus.
Na víkend mám totiž v plánu 2 závody v Plzni.
Tak jsem zvědavý jestli po takovém odpočinku už stačím těm nejlepším nebo ještě budu muset trochu potrénovat…