Minulý týden ve čtvrtek volno, v pátek spontání rozhodnutí odjet do Krkonoš a tudíž jen malý výklus před závodem.
V sobotu 3 hodiny spánku a cesta do Náchoda, kde jsem předvedl na silničním běhu Hronov-Náchod velkou ostudu! Našlo by se pár výmluv (krátký spánek, pouze 10 minut na rozcvičení, zablokovaný krk, únava z fotbálku ze středy), ale těžko říct, zda nějaká z nich měla tak významný vliv na výkon. Běžel jsem naplno celou dobu. Když mě na cca 3.km předběhla žena, myslel jsem, že jde o nějakou Maďarku, co běhá 5km za 15:30. Když jsem ji krátce před cílem předbíhal já, zjistil jsem, že je to Česka – Táňa Metelková. Tak mě v cíli už ani nepřekvapil tragický čas 30:39 na trase dlouhé 8.850 metrů, po silnici, mírně z kopce. Průměr 3:28/km, to znamená, že bych desítku po rovině dal horkotěžko pod 35…¨
V neděli lehčí turistika (5hod) po Krkonoších.
V pondělí kromě malé “túry” i běh 11,5km v kopcích (57 minut, volně – pokud to do kopce lze, převýšení min. 400m270m).
V úterý v Třemošné za krásného počasí podél Třemošenky asi 12km.
Ve středu výklus 7km před intenzivním fotbálkem (cca 1:15 hod).
Dnes plánuju volno.
V neděli zasloužený odpočinek a v pondělí celkem náročný běh v kopcích a složitém terénu po Vinicemi a pak kolem Zámečku v Plzni…
V úterý mírné bloudění a tak z klusu před squashem se stala regulérní desítka v normálním tempu, dobíhaná za tmy. Pak hodina lehkého squashe.
Ve středu (dnes) jen 7km běh a pak hodinu a půl fotbálek, pěkně jsem se proběhnul, zítra mě budou bolet nohy!
No a zítra si dám asi volno (celý den budu pracovat) a večer náročná regenerace – koncert skupiny Polemic!
Achilovka trochu bolí, kupodivu při squashi ani fotbálku skoro nebyla cítit, při běhání ano… Zvláštní!
Závod v Náchodě o víkendu ruším, protože za takového počasí vůbec nemá cenu jezdit do Krkonoš.
Doplněno a upraveno 20.10.
Ve středu běh do Třemošné 14km – hodně bolela achilovka a bylo to velké trápení!
Ve čtvrtek jsem nakonec šel na orientační běh a jako zázrakem achilovka nebolela ani trošku po hodně dlouhé době – nechápu to.
Můj první závod v orientačním běhu – vzdušnou čarou 2,6km – najít první kontrolu bylo to nejsložitější, druhá byla také složitá a pak už to šlo čím dál lépe. Minimálně 5km jsem naběhal: sprint – zastávka – luštění mapy – sprint – zastávka – … Pěkné proběhnutí.
V pátek jen výklus 7,5km.
Dnes (v sobotu) Běh borským parkem. Po startu jsem se ocitnul někde v první třicítce závodníků, po kilometru ve dvacítce a až tak ve třetím kilometru odpadli sprintéři a dostal jsem se někam tak na osmé místo. Na dosah byla i skupina bojující o druhé místo (v té bych v jarní formě v pohodě běžel). Já jsem měl od prvních metrů hrozně ztuhlá záda, ale naštěstí se to nezhoršovalo. První kolo cca 11:40. Běžel jsem nadoraz, ale tak, abych vydržel tempo – i když jsem netušil, kdy mi v současné “formě” dojdou síly. Kupodivu nedošly. Ve druhém kole jsem doběhnul jsem nejlepšího veterána Beshira, chvíli s ním běžel, po velké snaze jsem mu utekl – docela jsme spolu stáhnuli náskok běžce před námi – odpadlíka ze skupinky o 2. místo. Cca 100 metrů před cílem jsem konečně doběhnul i trápícího se Marcela Berana. Ten se ovšem nedal a když jsem ho předbíhal, nasadil k takovému sprintu, že jsem přes veškerou snahu skončil až pár metrů za ním a musel jsem se hodně dlouho vydýchávat. Už mě dlouho nikdo v cílové rovince nepředběhnul… Čas slušný: 23:30, půl minuty za druhým v pořadí.
Závod mi připomněl staré časy, kdy jsem hrozně umístění prožíval (je to frutrující být vzadu) a dobíhal většinou 5. až 10. V posledních letech jsem se vždy držel v čelní skupince, pokud nepřijeli nějací vynikající běžci typu Veber, Voják, Frei, apod.
Teď netrénuju a jde mi to stejně (je frustrující prohrávat s těmi, které bych ve formě snadno předběhnul) Závod jsem si maximálně užil, bojoval jsem od začátku do konce a nahlodal mě, zda přeci jenom trochu nepřitrénovat, abych se dostával zase v Plzni na stupně vítězů…
Výsledky zde v PDF
Příští závod – a to pořádný – asi o víkendu v Náchodě.
V pátek pěkný výklus 10,5km v Třemošné bez hodinek.
V pátek a v sobotu volno, pokud nepočítám intenzivní trénink motorických vlastností na diskotékách v Ústí nad Labem a Leipzigu. Lipský Moritzbastei je jedním z nejlepších klubů, ve kterém jsem kdy byl.
V neděli večer jsem i přes únavu odvážně vyběhnul do noční Plzně, proběhnul si centrum, ale hodně bolela achilovka, nakonec jsem uběhnul asi 7,5km. V pondělí kvůli achilovce úplně volno. Dnes 10km a už to bylo lepší.
Svůj premiérový orientační běh ve čtvrtek asi nepoběžím, protože jsem se nestihnul přihlásit.
V sobotu ještě váhám mezi páteční nocí na Třech sestrách případně Brutusu a závodem v Plzni. Kombinaci asi nezvládnu a ani se nebudu pokoušet.
V září celkem 162km, to je nejvíc od dubna, kdy jsem se zranil a větší polovina toho, co bych měl běhat, kdybych chtěl překonávat své osobní rekordy.
Ve středu volno a ve čtvrtek cesta do Tachova. Na internetu se prakticky nedají dohledat informace k večernímu běhu Tachovem, tak jsem spěchal, abych stihnul v 17.00 start. Nakonec v tu dobu startovaly děti a mládež a mně zbyly v Tachově dvě hodiny volného času, tak jsem si prohlédnul toto bývalé královské město. Zaujaly mě především obrovské hradby a také nádherná jízdárna ve Světcích.
Pak už rozklus a start závodu za tmy a na morkých kostkách se spoustou ostrých zatáček. Tomáš Jaša, letos trojnásobný juniorský mistr ČR, vystartoval a běžel sólo závod. Já jsem se držel na 2.-4. místě. Ve druhém okruhu ze čtyřech (celkem 3.25km) jsem šel do čela naší skupinky, abych před sebe při seběhu viděl. Ve stoupání ve třetím kole jsem zabral a vytvořil si dostatečný náskok a čtvrté kolo jsem běžel už volně, abych se na mokrém povrchu nezranil a udržel 2. místo. To se bez problémů podařilo.
Dnes ještě plánuju výklus a o víkendu budu pryč, takže to bude bez běhání.
Poměrně vysoká návštěvnost tohoto blogu (DÍKY!) mě motivuje k tomu opět něco napsat.
Čas ze závodu na míli (prý 1594 metrů) v terénu je super – 5:01. Naopak pětka za 18:48 snad ani nemohla být pětka. Myslím, že jsem i v té krizi běžel min. 3:40/km.
V neděli jsem si dal zasloužené volno.
V pondělí cca 11km “V pytli”, start od Hypermarketu Tesco. Na podzim se běhá krásně – teplota akorát a nádherné barvy okolo. V pondělí mě ovšem rozptylovalo hned několik věcí:
1. hodně unavené nohy
2. sevření lesa mezi dálnicemi
3. obří solární elektrárna, která vyrůstá u dálnice na tomto poli
4. boty New Balance, které jsem po čase navléknul. Jsem naprosto přesvědčen, že tyto boty mají lví podíl na mojich chronických problémech s úponem achilovky. Mají extrémně tvrdou zadní část, která tlačí při každém kroku na moji patu.
V úterý to samé, jen trochu rychleji a s menšími potížemi (mimo bot NB – zítra už budu mít své oblíbené Mizuno, které jsem zapomněl u rodičů).
Dnes volno a zítra, když mě nebude bolet pata závod v Tachově! Těch cca 11 minut bych po sobotním rozběhání mohl zvládnout ve slušném tempu. Takže jasný cíl: další stupně vítězů!