Z čeho se dá běhat…
… desítka ve vedru pod 36 a pětka za 16:30:
týdenní součty kilometrů od konce května:
0 – 0 – 0 – 21 – 20 – 14 – 14 – 38
… desítka ve vedru pod 36 a pětka za 16:30:
týdenní součty kilometrů od konce května:
0 – 0 – 0 – 21 – 20 – 14 – 14 – 38
Dříve jsem pravidelně sledoval webové stránky tohoto inteligentního švýcarského běžce, fyzioterapeuta (vynikající cviky na jeho www stránkách, dříve i cviky pro běžce na bolest zad) a podnikatele.
Loni na jaře byl kvůli plicní embolii v ohrožení života, v prosinci pak na operaci paty.
Trénink začal až v průběhu letošního ledna. 20. února se Röthlin ve svém blogu svěřuje, že opět 15km zvládne za hodinu. 20. března už to zvládnul při závodě za 48:37, 5 minut za vítězem. Žádné oslnivé výkony nepředvedl ani v dalších závodech – např. 22. května GP Bern – 16,1 km téměř 2 minuty za svými časy z minulých let.
Nicméně 1.8. vyhrál 35-letý Viktor Röthlin v rozpálené Barceloně titul mistra Evropy v maratonu a to s druhým největším náskokem v historii!
IF YOU CAN DREAM IT – YOU CAN DO IT!
Jedinou poměrně veselou hodinku dnešního dne jsem si nechal až na jeho úplný závěr. Důvodem bylo pomalé tuhnutí příliš řídké sádrové omítky, o kterou jsem až do 23. hodiny musel pečovat. Po “první fázi” tréninku (ruční míchání hodně kýblů sádrové omítky) bolí ruce, hlavně od loktů dolů.
“Druhou fázi” dnešního (ne)sportovního dne představoval noční běh Plzní – 10km.
Něco takového zřejmě Plzeň dlouho nezažila. Děsil jsem osamělé dívky, osamělé opilce (obě kategorie se občas prolínaly) i různá zvířata. Ti neosamělí se za mnou v údivu nebo snad obdivu otáčeli. Jinak se v Plzni v noci běželo celkem fajn – zase někdy zopakuju, jen po tom asfaltu vůbec neběhám rád.
Blog pomalu resp. rychle mění svůj obsah, tak jsem zvědavý, co to udělá s Vámi – tajemnými čtenáři. Je sympatické, že jen 18 procent z Vás používá Internet Explorer a už méně to, že počet Vás, kteří občas zanechají komentář se limitně blíží nule