- ani zdrobnělina “vody”, ani slovensky “řidička”, ale vodička ve smyslu “pacemakerka”.
V pondělí po polotriatlonu mě konečně skoro nebolela kyčel. Dnes to samé!
Navíc se dnes při běhu asi 50 metrů přede mnou vynořila velmi pohledná cyklistka. Tak jsem po týdnech zase zrychlil ve snaze slečnu doběhnout a udržet s ní tempo. Nakonec se podařilo, protože na rozdíl ode mě měla značné problémy s technickými úseky po bouřce – typu hluboká louže, polámané větve, apod. Nakonec jí spadnul řetěz a “závod” vzdala… A já jsem zjistil, že bych snad už mohl svoji třicetiminutovou dávku klusu každý druhý den zase mírně zvýšit.
V sobotu jsem vyzkoušel triatlon 1.2 – 50 – 10. Měl jsem to tedy v plánu, stejně tak i “vzdát” před během.
Plavání celkem ok, stylem prsa jsem proháněl i některé kraulaře.
Kolo jsem měl narychlo zapůjčené. Do nášlapných šlapek jsem se trefil nečekaně rychle. Problém nastal až při přehazování. Myslel jsem, že budu muset zastavit na kontrole a poradit se, jak se na mém kole přehazuje. To mi přišlo trapné a nakonec jsem to vykoumal sám. Pak jsem se rozjel. První sjezd mě zase zbrzdil. Jsem teď zvyklý na horské kolo a na silničním jsem měl docela strach. Když jsem si trochu zvyknul, roztekla se mi za pasem čokoláda, tak jsme se jí snažil především z estetických důvodů trochu smýt z těla. Další katastrofa mě postihla cca na 20.km. Prasklý drát na zadním kole mě definitivně vyřadil ze hry.
Jinak to byla celkem zábava – takže do příště naučit se plavat kraul, jezdit na silničním kole a vyléčit kyčel resp. záda!
PS.: První (dva?) závodníci proti pravidlům odjeli celý závod v háku, což mi přišlo mimořádně sprosté, trapné, UNFAIR…
… když totiž zkombinujeme prémie na Olomouckém půlmaratonu (i ty pro Čechy, které se mi nelíbí) s výsledkovou listinou.
Čas 1:13 zaběhnutý českým běžcem znamenal 300 Euro a 3.000 Kč – tzn. bezmála 10.800 Kč!
Čas 1:15 zaběhnutý českým běžcem 200 Euro a 2000 Kč – tzn. přes 7.000 Kč!
Každý druhý den (už třikrát) cca třicet minut. Brzy si trať změřím, abych zjistil jakým tempem se vleču.
Záda moc v pořádku ale nejsou. Přiznávám, že jsem zatím líný s nimi cvičit a tím bych asi měl začít, pokud zase někdy chci běhat pořádně.
Asi se mnou mnozí nebudou souhlasit a to zejména ti, kteří toho moc nenacestovali.
Olomoucký půlmaraton nabízí speciální prize money pro nejlepší české běžce.
http://www.olomouckypulmaraton.cz/images/stories/articles/prize_money/prize_money_Olomouc_HM_CZE.pdf
Na jednu stranu chápu a oceňuji snahu podpořit český běh.
Na stranu druhou s takovým zvýhodňováním českých běžců absolutně nesouhlasím.
Nikdy se mi při závodě v Německu ani ve Finsku nestalo, že by byli domácí jakýmkoliv způsobem zvýhodňováni. Představte si, že bych v době, kdy jsem pracoval v Německu, vyhrál závod, ale hlavní cenu by bral až druhý, neboť nejsem Němec.
Kromě toho jsem přesvědčený, že takové zvýhodňění občanů ČR před občany ostatních států EU, odporuje evropskému tzn. i českému právu.
Pořadatelé určitě najdou jiný způsob, jak investovat 23 tisíc Kč do podpory českého běhu!
Zaujali mě vynikající výsledky českých vytrvalců:
1500 metrů – fantastický výkon Jakuba Holuši na Odložilově memoriálu. 3. místo, čas 3:38.47 (6. v historických tabulkách). Výkon je o to cennější, že v posledních dvaceti letech běželi jen další dva Češi (Šneberger, Novotný) pod 3:41! Zároveň Jakub doběhl mezi závodníky s letošními časy 3:35-3:36! (první, druhý, čtvrtý, pátý, šestý(!) ).
Český rekord z roku 1983 má hodnotu 3:34.87 a drží ho Jan Kubista.
Velmi pěkné jsou i výsledky dalších specialistů na delší tratě: Živec 3:44.77, Kourek 3:45.15, Kreisinger 3:46.02, Kocourek 3:46.32 (letos už 3:43.53). Z takové rychlosti se dají zaběhnout hodně dobré časy na delších vzdálenostech.
Výsledky zde.