A teď zrovna “DOWN”…
Běhat nemůžu. Jednou minulý týden jsem s bolestí šel asi 10km, pak den kulhal a další dva ještě bolela kyčel. Dnes podobný pokus o běh byl ukončen po dvaceti metrech… Asi jsou to spíš záda než kyčel, proč se nedá běhat – těžko říct. K doktorovi nemám moc důvodů chodit. Buď mi dá nějaké léky a řekne ať to za pár dní zkusím a já si budu ničit zdraví nebo řekne ať tomu dám pár týdnů klidu. Variantu B budu aplikovat. Až to přestane bolet, začnu zase postupně běhat.
Tak se nedá nic dělat. Ve sportu to je takové. Každý den se může něco stát, co zhatí roční nebo i mnohem delší snahu a dřinu. Letos to byla pěkná, ale hodně krátká sezóna s jediným vrcholem, který ale stál za to!
Takže zítra na závody!!! Jako pomocník…
Třetí den bez běhání a bez pohybu… Stav kyčle byl vážnější, než se zdálo a nejsem si vůbec jistý, zda zítra budu moci vyběhnout… Problém bude zřejmě v zádech.
Když jsem včera přesouval staré příspěvky na tuto stránku, tak jsem si znovu uvědomil, že po dlouhodobých problémech s achilovkou bude letos všechno další po 10. místě v MČR v půlmaratonu už jen příjemným bonusem.
Začalo to na jaře 2008, kdy jsem přes zimu odtrénoval veliké dávky a dostával se do životní formy. Achilovka ani podruhé v životě nepřežila tvrdou finskou zimu, přesto jsem s bolavou achilovkou odkulhal pár závodů na úrovni osobáků. Táhlo se to i celý další rok, kdy jsem s minimem tréninku dokázal opět běhat na úrovni osobáků a dosáhnout svých největších úspěchů (zřejmě efekt tréninků z minulého roku) a vyvrcholilo v létě 2009, kdy jsem už musel přestat běhat úplně. Letos v zimě se achilovka konečně dala trochu dopořádku a krůček po krůčku jsem se vracel k výkonostnímu běhu a dokázal v Plzni vybojovat 10.místo v mistrovství ČR!
Dnes jsem objevil zprávu o neposkytnutí dotace městem na pořádání atletické série Grand Prix. Pokud Vám to vadí, napište stejně jako já představitelům města. Před volbami to u politiků třesoucích se o svá korýtka třeba bude mít efekt…
K výsledkům závodů jsem přidal fotografie z Nýřan.
V pondělí kyčel při běhu stále trochu bolela, úterý už bylo fajn a pěkně jsem se proběhnul jarní přírodou.
Ve středu ráno mě ale bolely všelijaké klouby, tak jsem si po velkém váhání dal raději den volna.
Ve čtvrtek mě stále trochu bolela kyčel a hlavně sval na zádech, který jsem si v úterý natáhnul v OBI.
Večer jsem 6x1km po 3:17 a byla to obrovská dřina – pěkně jsem si to protrpěl. Nohy bolely, jako bych včera běžel půlmaraton. Tisícimetrová rovinka v Oboře Hvězda byla nekonečná a posledních 800 metrů každého úseku dost bolelo!
V pátek se mi vůbec nechtělo z postele a věděl jsem proč. Skoro jsem nemohl chodit – kyčel bolí. Po pár hodinách už je to lepší, ale raději budu rozumný a dám si minimálně tři dni bez běhání… To by snad na formu nemělo mít vliv a na kyčel snad ano. Navíc, jak jsem se poslední dobou dostal do formy, tak se moc zaobírám běháním a to není příliš zdravé. Tak těch pár dní bez této drogy by mohlo mít pozitivní vliv i na hlavu. Zkusím kolo a plavání a budu doufat, že po víkendu už budu moci zase běhat.
Zároveň ruším výlet do Bavorska spojený se závodem, na který jsem se hodně těšil…
Čtvrtek výklus asi 10km, ale zpětně jsem zjistil, že v tempu 4:20/km. V pátek rozklus před závodem a poslední kilometr trochu rychleji. Byl jsem hodně unavený, navíc mě bolela pravá kyčel, která pobolívala celý týden, ale příliš jsem tomu zatím nevěnoval pozornost.
V sobotu závod v Nýřanech za krásného počasí. Už při rozklusu jsem viděl, že mě dost bolí kyčel a nohy jsou hodně unavené…
To samé při závodě, děsná bolest nohou od prvních kilometrů, ale snažil jsem se nemyslet na ni a držel se ve čtveřici bojující o druhé místo. Na 7. kilometru nastoupil Jaša, postupně mi o pár desítek metrů utekl a ač jsem se ho snažil potrápit, měl dost sil a o 10 sekund byl druhý. Já jsem byl třetí. Když porovnám svůj odstup od soupeřů, kteří mě před měsícem poráželi nebo já je těsně, tak se zdá, že forma výrazně roste.
Po závodě dost bolela kyčel. Dnes tedy volno a zítra budu doufat, že už bude vše v pořádku. V noci jsem si dal ledovou koupel – 15 minut v ledové vodě, pak jsem se třicet minut klepal zimou, ale pro unavené nohy to je balzám.
Jediný závod, na který jsem měl letos vyladěnou formu byl půlmaraton v Plzni. Teď bych se chtěl pokusit zaběhnout nějaký kvalitní čas na 10km a konečně zlomit hranici 33 minut. Myslím, že formu na to mám.
V nedeli relativne prijemnych cca 12km, mirne rychleji, vecer sauna.
V pondeli jsem se citil dost unavene, ale absolvoval jsem hodne kvalitni trenink – 61 minut, od 15. do 53.minuty hodne intenzivni fartlek vc. 2×1000 metru na draze 3:20, 3:19 a 5,4km dlouheho bezkarskeho okruhu znaceneho pravem cernou barvou, kdy jsem zrychloval hlavne do kopcu a mel pocit, ze zavod nadoraz je proti takovemu treninku prijemny.
V utery byly ve Finsku jen 2 stupne nad nulou, dest, vitr: volne 10km a 10x100m na draze s mezichuzi v tempu cca 16.0s.
Dneska v Leppavaara na povrchu Mondo narocny trenink, pri kterem se znovu ukazalo jak jsem pomaly:
500m 1:29 – 2:30P – 800m 2:28 – 3’P – 1000m 3:10 – 3’P – 800m 2:29 – 3’P – 500m 1:25 – 3’P – 300m 47.8
Predposledni petistovku jsem sel uplne naplno, ale pak jsem se rozhodnul, ze jeste zkusim tristovku. Poslednich padesat metru jsem mel uplne ztuhle nohy.
Vecer sauna, zitra jen vyklus.
V pristich tydnech se pokusim trochu zrychlit – petistovky, tristovky, kopce apod. A chodit takove treninky v mensi unave.
Pondeli po pulmaratonu vyklus asi 10km, celkem v pohode, v utery ve Finsku trochu v kopcich neco podobneho, to byly nohy dost unavene a myslim, ze jsem take az do utery mel upal, ktery definitvne zmizel az v saune v utery vecer.
Ve stredu volno, ctvrtek, patek zase volne behy asi 13 resp. 16km, sobota volno. K tomu jeste velmi “intenzivni” mnohahodinove faze na tanecnich parketech v Tallinnu a Helsinkach s vydatnym prisunem mineralu a to 4x za sebou – jak v osmnacti… Za ten paradni pulmaraton jsem si to snad zaslouzil
Ode dneska zase trenink, az do stredy ve Finsku.