Vě čtvrtek 3km rozklus a z dále uvolněně 6km v tempu 3:40/km. Pohodových 6km za 22 minut v parku – paráda. Pak šest minut pauza a dvě pětistovky, resp. 480m na pískové neúplně rovné cestě v tréninkových botách za… v tempu 1:25 a 1:23 / 500 metrů (přičteno 3.5 sekundy). Bezvadné! Potvrzuje se, že rychlost ať trénuju každý týden třikrát nebo rok ne, tak je pořád stejná. V dobách, kdy jsem běhal v jednom týdnu tří rychlostní tréninky v tretrách na dráze jsem pětistovky nezaběhnul o nic rychleji. Takže se soupeři zase mohou těšit na moje závěry?!
v sobotu jen lehký výklus 12km v tempu 4:30/km.
Dnes dlouhý běh, po 15.km zrychlení a 4km za 14:30. A dost v pohodě. Jen už začala tahat achilovka, ale zítřejší volný den jí snad prospěje.
celkem tento týden 87km v šesti TJ.
Příští sobotu v rámci tréninku zřejmě tempový běh 10km ve Stříbře. První opravdový závod (tzn. nadoraz a s mírným vyladěním) asi Zámeček.
Minulý týden konečně postupně roztál sníh. Nejdříve se proměnil v děsné bahno, které jsem měl každý den pravidelně rozmístěno nejen na oblečení, ale i po celém těle. V neděli jsem tedy pořádně vypral oboje boty.
Odběhal jsem konečně pořádné dávky – v týdnu 86km v šesti TJ, vč. dvou pořádných tréninků (kiláky, hodně kvalitní fartlek a dlouhého běhu (20km, pokus o rychlý závěr, ale téměř jsem zkolaboval – nakonec 3:50-4:05-3:42…).
Zásadní bylo, že po dni volna jsem se cítil dobře, noha ok, z čehož usuzuju, že tělo dávky akceptuje a můžu pokračovat. Mám v plánu tři pořádné týdny, pak trochu ubrat a rozzávodit se.
V úterý – 6×1 km konečně na Hvězdě /500 metrů meziklus/ časy 3:16 – 18, poslední 3:09 (můj běžecký sen: jednou zaběhnout v tréninku kilák pod 3 a pak to slavnostně zapsat do tréninkového deníku :-)). Pocitově o něčem jiném než před týdnem, tělo si i po jediném specifickém tréninku zvykne a příště ho přijímá mnohem lépe.
Zítra mám v plánu 6km v tempu 3:40-50 a 2×500 za 1:30 a rychleji a na konci týdne, tzn. zřejmě v neděli opět dlouhý běh, pokud to půjde, tak s rychlou koncovkou 3-5km.
Pro inspiraci jak se trénuje pořádně a že to jde i pro ty, kteří zrovna neběhají desítku za 29:30 (ale třeba ještě budou) viz www.hustey.cz.
Příště zkusím přeložit tréninkový deník Miikky Takaly – běžce, který teď zaběhnul půlmaraton za 1:06 a za pár týdnů se chystá se na maraton za 2:16-18.
V Oboře Hvězda zatím kvůli ledu běhat nelze… Na Ladronce většinou ano i po písku.
Včerejší trénink:
6 x 869 metrů /500 metrů meziklus v tempu cca 5:10/ – v tempu odpovídajícímu 3:18-3:20 /km. Mírně zvlněné. Nic moc, ale snad půjde forma nahoru. Takhle rychlý trénink jsem už 8 měsíců nešel.
Tento týden v plánu bez závodů, jen trénink, vč. dlouhého běhu. Koncem příštího týdne, když bude vše v pořádku, možná další závod. Cílem je připravit se dobře na mistrovství ČR v půlmaratonu v Plzni – minimálně tak, abych mohl překonat svůj osobní rekord 1:15:55.
Minulý týden jsem si dal pětihodinovou tůru na běžkách klasicky i bruslařsky a do “cíle” dojel úplně vyčerpaný. Podobně jsem se cítil i ve zbytku minulého týdne a jen jsem klusal.
V sobotu jsem odjel do Londýna. Měl jsem tam v plánu závod, ale částečně mě bolel úpon achilovky, tak jsem raději neriskoval (rozhodnul jsem se s těžkým srdcem, ale rozumně(!) až dvě hodiny před závodem).
V Londýně mě asi díky značným chodeckým dávkám po památkách zase bolela pata, tak jsem dvakrát nešel ani běhat a zbytek jen souvislé běhy kolem 12ti km po Hyde Parku.
V sobotu v 5.30 příjezd autobusem z Londýna do Prahy, 8.30 budíček, 9.00 rozhodnutí odjet na kvalitní trénink do Peček, 11.30 start. Cílem bylo běžet v tempu 3:30 a absolvovat kvalitní trénink v rámci závodu Pečecká desítka. Začal jsem za 3:18, pak už přibližně v správném tempu a 5.km zase poměrně rychle, na obrátce čas 17:05 a běžel jsem úplně v pohodě. Obrátka a vichr – proti němu to bylo trápení. Vždy jsem doběhl pár běžců, chvíli se s nimi držel a zase se vydal do boje s větrem. Nedá se říct, že bych poslední kilometry běžel uvolněně, konec už byl skoro nadoraz, poslední kilometr jsem zvládnul za cca 3:24 a běžel jsem nadoraz. Celkově 35:19.
Zajímavé (ale ne překvapivé) bylo, kolik běžců lze při zachování konstantního tempa předběhnout. Odhaduji, že jsem mezi prvním a posledním kilometrem předběhnul alespoň dvacet a to jsem většinou bojoval proti větru úplně sám. Mě nepředběhnul vůbec nikdo…
Ideální taktika pro dobré umístění v takovém závodu by byla napálit první pětku, běžet v nějaké rychlé skupince a pak se jen schovávat před větrem a uviset i daleko lepšího běžce a mít dobrý finiš.
Pro mě je hlavní, že achilovka zřejmě drží a že se mi podařilo absolvovat kvalitní trénink a zjistit jak na tom jsem: nic moc.
Tak jsem pomalu, krůček po krůčku začal trénovat a to i přes hodně nepříznívé počasí, kdy jsem většinu běhů odběhal na asfaltu.
– absolvoval jsem první dlouhé běhy – až po 95 minut po Praze minulý týden
– poslední dva týdny trénink 6xtýdně, předtím 5x+1xběžky
– tempové běhy 7km v tempu 3:35-3:40
– volné běhy často v tempech ke 4:15
– první úseky 4×2.35km (3:30 P), tempo od 3:32 po 3:24/km!!!
– achilovka je slabší, ale drží!!!
V neděli zřejmě v Londýně v prvním závodě po sedmi měsích otestuju formu a pokud bude dobrá (tempo odpovídající pod 34 minut na 10km), uvažoval bych o mistrovství republiky v přespolním běhu. Letos mám z běžek opravdu sílu v kopcích.
Nejdůležitější je, aby drželo zdraví a mohl jsem se opět bavit během!